Evropská energetika zažila v loňském roce historický zlom, kdy větrné a solární elektrárny poprvé vyrobily více elektřiny než všechna fosilní paliva dohromady. Podle analýzy think-tanku Ember dosáhl podíl čistých zdrojů 30 procent, zatímco fosilní paliva klesla na 29 procent. S tímto úspěchem se však naplno projevuje slabina současné infrastruktury – nedostatečná flexibilita. Odborníci na mezinárodní konferenci SOLAR FLEX 2026 proto varují, že bez masivních investic do stability soustavy hrozí nucené odpojování zdrojů a hospodářské ztráty.
Přebytek energie a hrozba záporných cen
Podle informací serveru iDNES.cz se experti shodují, že největším úskalím transformace už není samotná výstavba solárních panelů, ale schopnost sítě zvládnout nápor energie v době výrobních špiček. V zemích jako Nizozemsko či Polsko se již běžně stává, že výroba v poledních hodinách převyšuje poptávku, což sráží tržní ceny elektřiny na nulu nebo dokonce do záporných hodnot. Tento jev, označovaný jako kanibalizace trhu, odrazuje investory a komplikuje provozování sítě. „Bateriová úložiště dnes dokážou flexibilitu poskytovat rychle a ve velkém měřítku. Stabilizují sítě, snižují omezování výroby, posilují bezpečnost dodávek a snižují celkové systémové náklady,“ uvedla Walburga Hemetsbergerová, generální ředitelka SolarPower Europe.
Pro běžné firmy i instituce to v praxi znamená riziko nestability dodávek v případě, že soustava není schopna vyrovnávat náhlé výkyvy. Například výrobní závod s citlivými technologiemi může být ohrožen mikrovýpadky nebo kolísáním frekvence v síti, pokud v systému chybí prvek, který tyto nerovnosti v milisekundách „vyhladí“. Právě zde hraje klíčovou roli technologie SVR, tedy služby výkonové rovnováhy. Jedná se o službu, kdy baterie slouží jako okamžitá záloha pro udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou v celé zemi, což je nezbytné pro předcházení blackoutům.
Strategické investice do stability přenosové soustavy.
Význam těchto technologií roste s postupným odstavováním uhelných elektráren, které dříve stabilitu sítě zajišťovaly svou setrvačností. „Významný zdroj energetické flexibility se nachází také v průmyslu, v případě jeho využití by mohl pomoci společnostem ušetřit značné finanční prostředky a ještě pomoci elektrizační soustavě,“ zdůrazňuje Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace. Investice do velkokapacitních baterií se tak stávají strategickou prioritou pro celou Českou republiku, která v tomto segmentu zatím zaostává za západní Evropou. Rozhodující bude nastavení legislativy po roce 2027, které určí, zda bude Česko pro investory atraktivní.
Zvýšenou potřebu systémové stability potvrzuje i společnost CE.ENERGY. Firma se v současnosti plně soustředí na realizaci projektů, které jsou technologicky navrženy výhradně pro poskytování služeb výkonové rovnováhy (SVR). Aktuálně společnost čeká na finální připojení velkokapacitních baterií v Kralovicích, ve Vyškově a v Blansku. Další strategické kapacity určené pro tyto systémové služby jsou již ve fázi výstavby v lokalitách Lubná a Lysá nad Labem.
