Německo dramaticky zlevní elektřinu pro firmy. České podniky bijí na poplach
Německo připravuje zásadní zásah do energetického trhu. Od ledna 2026 výrazně sníží cenu elektřiny pro průmyslové podniky – půjde o kombinaci snížení přenosových poplatků, daně z elektřiny a stanovení cenového stropu na silovou elektřinu. Tento krok může výrazně ovlivnit český průmysl a nutí vládu v Praze jednat. Odborníci varují před ztrátou konkurenceschopnosti, firmy hovoří o likvidaci trhu. V této souvislosti roste zájem o chytrý energetický management a záložní systémy, které už nyní nabízí například CE.ENERGY.
Německý plán: levnější elektřina za miliardy
Německá vláda hodlá od ledna 2026 až do roku 2029 podpořit vybrané podniky výrazným zlevněním elektřiny. Mezi klíčové kroky patří:
- snížení přenosových poplatků o 57 %,
- snížení daně z elektřiny ze 20 eur na 0,5 eura za MWh,
- cenový strop pro polovinu spotřeby průmyslu na 5 centů (cca 1,20 Kč) za kWh.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by to mohlo snížit cenu elektřiny o 55 až 60 eur za MWh, tedy v přepočtu o 1 330 až 1 460 Kč. Celý balíček přijde na přibližně 8 miliard eur ročně. Financování má zajistit německý klimatický fond.
„Opatření, se kterým přicházejí Němci, je z říše snů. Je to podpora, která by firmám zajistila asi poloviční cenu silové elektřiny oproti obvyklé ceně ve střední Evropě,“ řekl Právu pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Tlak na Česko: firmy varují před kolapsem
Německý krok přichází ve chvíli, kdy tamní firmy již neplatí poplatek za obnovitelné zdroje, což české podniky stále zatěžuje. Jak upozorňuje ředitel strategie EGU Michal Macenauer, „Česko silně zaostává v dotování i kompenzacích spojených s transformací energetiky“. Pokud stát nezasáhne, hrozí ztráta tisíců pracovních míst a uzavření továren.
„Německo má nejvíce peněz a vytváří si obrovskou výhodu. Pro české firmy je to další pokřivení pravidel jednotného trhu,“ řekl pro Seznam Zprávy Daniel Urban, šéf Svazu průmyslu a dopravy.
„Zavést opatření na snížení ceny elektřiny bude nutné i v Česku. Pokud se to udělá se zaměřením na energeticky citlivé obory jako chemie, keramika nebo ocelářství, budou to náklady pouze v řádu jednotek miliard,“ doplnil Macenauer. Zdůraznil, že zmíněné výdaje mohou zachránit obory, které odvádějí státu na daních střední desítky miliard a zaměstnávají 400 tisíc lidí. „Nyní se rozhoduje o bytí a nebytí některých průmyslových oborů v Česku,“ uvedl.
České firmy: „Je to masakr“
Reakce českého průmyslu jsou velmi ostré. „Pokud naše vláda nezareaguje, povede to k zániku řady energeticky náročných firem,“ varuje Libor Sehnal ze sklárny AGC Flat Glass Czech. Konkrétně její závod v Řetenicích ročně spotřebuje elektřinu na úrovni 1,2 TWh a vyrobí 480 tisíc tun skla. Kvůli vysoké ceně energií ale přestává konkurovat, a to nejenom asijským výrobcům, ale kvůli speciálním českým daním i těm evropským. Zlevnění v Německu by situaci opět eskalovalo.
Na rozjezd německého průmyslu sází Pavel Juříček, majitel Brano Group. „Pokud to bude znamenat, že se automobilky rozjedou, bude to výborná zpráva. Na druhou stranu, já se stanu daleko více nekonkurenčním,“ varuje před tím, že čeští výrobci nebudou v takové německé konkurenci schopni obstát.
„Pokud v okolních zemích, hlavně v Německu, dojde k výraznému zlevnění elektřiny pro průmysl a v Česku ne, vznikne rozdíl, který se postupně promítne do cen výroby i do schopnosti firem udržet krok se zahraniční konkurencí,“ myslí si šéf společnosti Koh-i-noor Machinery Robert Záboj. „Vstřikování plastů i výroba forem jsou obory s vyšší spotřebou energie, takže cena elektřiny se v našich provozních nákladech samozřejmě projeví. Nebývá to jediný ani rozhodující faktor konkurenceschopnosti, ale v součtu s ostatními náklady může mít svůj význam.“
„Celkově mi připadá jako masakr, že je na jednotném trhu možné vytvářet takové turbulence,“ dodal Jan Lát ze společnosti Beneš a Lát.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek v České televizi uvedl: „I když uděláme všechny dostupné kroky, které má vláda k dispozici, nebudeme schopni dorovnat německý návrh. Tam by se koncová cena měla posunout na 55 eur za megawatthodinu, u nás to bude zhruba 80 eur. Ta konkurenční nevýhoda by byla opravdu zásadní a přidělala by vrásky i ostatním firmám v Evropě.“
Havlíček a Schillerová slibují kompenzace
Domácnostem a firmám chce Karel Havlíček, pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu, ulevit především tím, že stát převezme platby za podporu obnovitelných zdrojů a zároveň využije evropské peníze k modernizaci přenosových sítí. Podle něj by to mohlo přinést úsporu přibližně 15 % u regulované složky ceny elektřiny pro domácnosti, více než 20 % na vysokém napětí a dokonce přes 30 % na velmi vysokém napětí, což je klíčové právě pro energeticky náročné podniky.
„Situace je kritická a musíme jít cestou, že odběratelům platby odlehčíme,“ prohlásil Havlíček s tím, že přenos těchto nákladů na stát vyjde příští rok na zhruba 17 miliard korun. Dodal také, že se plánuje přesun evropských prostředků z individuálních dotací na fotovoltaiku, tepelná čerpadla či zateplování právě do posílení přenosové soustavy. To by podle něj mohlo přispět k dalšímu snižování regulované části ceny pro všechny odběratele.
Alena Schillerová, pravděpodobná budoucí ministryně financí, potvrdila ve vysílání České televize, že rodící se vláda ANO, SPD a Motoristů s tímto scénářem počítá. „Od ledna stát počítá s tím, že uleví firmám i domácnostem. Vyžádá si to 18 miliard korun z rozpočtu,“ uvedla.
Energetická politika rozhodne o konkurenceschopnosti
Rozdíly v nákladech na elektřinu mezi státy EU nabývají nové dimenze a ukazují, jak významným faktorem se energetická politika stává v mezinárodní hospodářské soutěži. Německo svým rozhodnutím podpořit průmysl otevřelo citlivé téma rovnosti podmínek na jednotném trhu. Česká vláda bude muset reagovat nejen fiskálními kompenzacemi, ale i dlouhodobými systémovými změnami. Schopnost pružně se přizpůsobit těmto změnám bude rozhodovat o tom, zda si český průmysl dokáže udržet své místo v evropském výrobním řetězci.
Chytrý management místo čekání na kompenzace
Zatímco stát řeší legislativní a rozpočtové kroky, řada firem se již dnes obrací k vlastním řešením. „Zatímco stát teprve hledá cesty, jak kompenzovat rozdíl v cenách energií, firmy mohou už dnes efektivně snížit své náklady pomocí chytrého energetického managementu,“ říká Tomáš Hauptvogel, tiskový mluvčí společnosti CE.ENERGY. V době, kdy konkurenceschopnost závisí na každé koruně za kilowatthodinu, nabízejí cílená řešení jako je Peak Shaving nebo systémová služba ELE FANTOS firmám okamžitý nástroj pro optimalizaci nákladů – a co víc, i pro tvorbu nových příjmů.
Peak Shaving umožňuje podnikům s proměnlivým odběrem energie snižovat platby za překročení čtvrthodinových maxim (T15), které bývají pro velké provozy extrémně nákladné. „Firmy, které se potýkají s vysokými špičkami v odběru, mohou díky Peak Shavingu dlouhodobě ušetřit, aniž by musely omezit výrobu nebo investovat do trvalých změn infrastruktury,“ vysvětluje Hauptvogel.
Ještě ambicióznější možnost představuje systém ELE FANTOS, který umožňuje monetizaci záložních zdrojů prostřednictvím podpory výkonové rovnováhy v přenosové soustavě. „Díky tomuto modelu se chytrý energetický management stává nejen nástrojem úspor, ale i významným zdrojem příjmů. Firmy tak mohou částečně kompenzovat rozdíly v cenách elektřiny mezi Českem a Německem, které by jinak zůstaly neřešené,“ doplňuje za CE.ENERGY Tomáš Hauptvogel.
Rostoucí zájem o mobilní energetická řešení, ekologické záložní zdroje energie nebo Battery Box LAURA potvrzuje, že český průmysl si začíná uvědomovat klíčovou roli energetické soběstačnosti a pružného přístupu k energetickému plánování. „V době, kdy na trhu vládne nejistota, je právě flexibilita tím, co může firmám zajistit přežití i růst,“ uzavírá Hauptvogel.
Energetická politika rozhodne o konkurenceschopnosti
Rozdíly v nákladech na elektřinu mezi státy EU nabývají nové dimenze a ukazují, jak významným faktorem se energetická politika stává v mezinárodní hospodářské soutěži. Německo svým rozhodnutím podpořit průmysl otevřelo citlivé téma rovnosti podmínek na jednotném trhu. Česká vláda bude muset reagovat nejen fiskálními kompenzacemi, ale i dlouhodobými systémovými změnami. Schopnost pružně se přizpůsobit těmto změnám bude rozhodovat o tom, zda si český průmysl dokáže udržet své místo v evropském výrobním řetězci.

